Zažij Vary jinak! (#NOKVIFF2019) – Dovolená 1. díl

Zažij Vary jinak! (#NOKVIFF2019) – Dovolená 1. díl


Léto je čas dovolených a letos jsme se rozhodli pro 2 mini dovolené, jednu v kraji hopíků (Karlovarském) a druhou v kraji hopsakoulí (Libereckém). V Karlovarském kraji jsme logicky museli začít v Karlových Varech. Vzhledem k tomu, že sem jezdíme hlavně na festival, tak to byla celkem změna. Vyrazili jsme časně z rána, takže asi v půl jedenáctý. Prošli jsme to od Thermálu rovnou na lanovku na Dianu, kde nastal podraz. Lanovka ve čtvrt odjela, ale nějak se rozhodli nikoho do ní nepustit. Ale napodruhý už to vyšlo.

Tak je hodnej koník.
Nahoře jsme usoudili, že jsme málo nahoře, a tak jsme vylezli 150 schodů na rozhlednu Diana, kde jsme mohli pozorovat mimo krásné centrum Varů i komíny, nedalekou dálnici a Makro s Globusem. Mimochodem Diana je snad jediná rozhledna, u které se v půlce můžete rozhodnout jet výtahem. Pak jsme dostali hlad, takže jsme šli do přilehlé restaurace, kde asi zrovna pořádali přehlídku zaměstnanců, protože se u našeho stolu zjevilo snad deset různých lidí, ale nikdo mi neodnesl prázdný talíř. Poté jsme se rozhodli pro sestup zpět do centra pěšmo.

Horal na první pohled.
V centru se opět projevil můj alkoholismus, a tak na karlovarské pláži u Unesco baru jsem do sebe kopnul jedno Mojito, kde by od nás ekobludišťáka rozhodně nedostali. Plastový kelímek i brčko, ale měli alespoň koše na třídění (ne že by je lidi příliš pochopili). Kromě alkoholismu máme i další vlastnost a tou je lenost, takže jsme se vydali zpět k autu a cestu jsme si zkrátili karlovarským metrem (Podzemní lanovka k hotelu Imperial).

Pořád větší metro než mají v Brně.
Nahoře u Imperiálu jsem měla vymyšlenou pěknou vyhlídkovou trasu zpět k autu, jenže jsem byla už dosti unavená, tak směr cesty musel určit Míla, páč ze mě žádnou kloudnou informaci nedostal. Takže jsme měli možnost vychutnat si úzké karlovarské uličky, které vedli strmými kopci. Nakonec jsme se totálně vyčerpaní (alespoň moje maličkost) dostali přeci jen na tu silnici, na kterou jsem se původně chtěla dostat. Mohli jsme se tedy naposledy pokochat výhledem a zároveň konečně vyrazit domů.