Jablečná párty na Smíchovské náplavce

Jablečná párty na Smíchovské náplavce


Konečně přišla na řadu odpočinková neděle, takže jsme začínali snídaní v jednu odpoledne na Smíchově. Dortík a kafíčko asi nebyly nejlepší základ na Slavnost Cideru na náplavce, ale vzhledem k tomu, že ve Vltavě jsme neskončili, tak to proběhlo dobře. Při nákupu předem nás vstup vyšel jen 100 Kč a navíc jsme tím získali 100 Kč slevu na Košík.cz a 100 Kč na SmileCar, takže celkem rozumná akce. Nejprve jsme se rozhodli vše projít, omrknout, co nás čeká a rozehráli jsme to s točeným Strongbow, sázka na jistotu, ale ani ostatní prodejce jsme nenechali ve štychu, ačkoliv v kombinaci s tropickým počasím to byla vážně fuška. Vzhledem k tomu, že se blížila třetí hodina odpoledne, byl čas oběda. Vyzkoušeli jsme pečené brambory polité grilovaným sýrem + žampiony. Pro nás jakožto sýrové maniaky super volba. Ale zpět k chlast…cideru.

Na festivalu cideru, nebo abych byla přesná na slavnosti, bylo spousta zajímavých stánků. Prošlé jsme to sice měli za pět minut a na konci nás čekali lobisté za jakousi petici týkající se Prahy, ale asi jsme nevypadali pražsky, tak nás nechali být. Spousty prodejců nabízeli nejprve ochutnávku, než se člověk rozhodl utratit celkem nemalou částku za kelímek. Když vás osloví sympaťák s kelímkem v ruce s tím, ať jdeme ochutnat, tak prostě člověk neřekne ne. Navíc pán byl víc než ochotný a dal nám ochutnat hned tři cidery. Nakonec jsme si právě od stánku Insider vzali flašku i domů. Poté jsme ochutnali například jahodový cider nebo cider ze stánku Jen dobrý pití, kteří měli opravdu zajímavý slogan. Posuďte sami: „do měst i malých řití, vezeme jen dobrý pití“. Nás to dobrý pití zmohlo, a tak jsme ulovili poslední volnou lavičku ve stínu a navíc i s výhledem.

Celkem jsme se udržovali v mírné ciderové náladě, což způsobovalo i únavu, ale to nám nekazilo alkoholový zážitek. Ke konci jsme si ještě vyrazili placky, tetování banánu jsme raději nechali ostatním. A já ještě zakončil kouskem kraba u jednoho asijského stánku, vlastně ty kousky byly 2 protože ke konci přišli s akcí 1+1 zdarma, kterou opravdu neúnavně propagovala mladá slečna se slabým hláskem, který, při pokusu být co nejvíc nahlas, zněl jako vysokofrekvenční píšťalka pro psy. Ale krab byl dobrej. S lahvinkou na večer, jsme se vydali ještě na Národní do Quadria mě trochu ošatit.

To se zdálo jako nelehký úkol, ale nakonec jsme pořídili dobře. Mám teď doma fešáka. Pak jsme ve víře dobrého jídla vyrazili na street food festival Manifesto na Florenci. Myšlenka byla dobrá. Prostředí krásné. Několik pěkných restaurací a barů se usídlilo v černých kontejnerech. Co už ale pěkné nebylo, byl počet lidí a k tomu nedostačující místa k sezení. Začali jsme tedy v cukrárně Ollies, která mě osobně nadchla. Měli vynikající makronky a kafe. Navíc vymysleli způsob, jak se obejít bez plastového nádobí. Jako bonus si odnáším pexeso s jejich zákusky, samolepky a omalovánky s dorty. To bylo ale jediné pozitivní na celém Manifestu.

Unavení, lehce naštvaní a zklamaní z Manifesta, jsme se vydali ještě na Anděl, kde jsme vyzkoušeli sýrárnu s divným názvem Harmel, protože k dobrému cideru to chtělo dobrý sýr a na programu dne bylo už jen povalování, takže hláška na závěr: Don´t be out CIDER.